V jednoduchosti je klid – tvrdí zahradní architekt Ferdinand Leffler. Za nejvýznamnější trend v zahradnictví pokládá odklon od překombinovaných a zbytečně okázalých zahrad.
„Netleská množství investovaných peněz do zahrady, ale citu pro budování kompozice, příběhu, zahrady jako celku“ . Podle zkušeného zahradního architekta, který mimochodem realizuje zahrady nejen po celém Česku a Slovensku, ale po celém světě, si stále více lidí chce v zahradě navrátit vzpomínku z dětství.
„Mnoho lidí si dobře vzpomíná na zahradu z dětské perspektivy – milovali zákoutí, ve kterých se mohli skrýt či na chvíli ztratit. I v dospělosti se jim zahrada spojuje s touhou po zpomalení, klidu, dobití energie. Zahrada, která napodobuje exotické koncepty nebo má příliš mnoho pointy, však neumožní mysli, aby se odpoutala, uvolnila. „
Dalším silným trendem je podle Lefflera ekologický (nebo alespoň ekologičtější) přístup k zahradnictví. To znamená především efektivně nakládání s dešťovou vodou. Plýtvat ní v trativodu nebo odpadech je podle odborníka hřích. „V několika zemích začíná být zcela reálný nedostatek vody a je nutné, abychom se zabývali otázkou, jak s ní rozumně zacházet zejména v zahradě, kde její spotřeba může být enormní právě pro nerozumné výsadbu.“
Návrat k přirozenosti znamená mimo jiné i návrat k lokálním materiálem a rostlinám. Dřevo na podlahu terasy nebo kamenné zídky se podle nejnovějších trendů již nevozíme přes půl planety, zahradníci, zahradní architekti a majitelé pozemků se stále více zajímají o místní zdroje a hlavně, regionální historii. Stále častěji berou inspiraci z odpovědí na otázku „Jak to tu dělali lidé v minulém století?“
Zájem o místní rostliny je přitom často i velkou úsporou – energie, vody, i peněz a námahy. „Zatímco rozmazlené holandské hortenzií se v české zahradě nemusí dařit bez výrazné a pravidelné chemické podpory, je mnoho domácích druhů květin, které v zahradě stejně krásně vyniknou, dokonce se rozbujet mnohem rychleji,“ říká Leffler. Pokud odborník správně vyhodnotí půdu a lokalitu, majitelé jsou prý nadšení z rychlého výsledku. „Nejednou si všímáme, že developeři postaví celou ulici na orné půdě, ale během výstavby ji tak zničí, že vysazené stromy se ani za pár let absolutně nezmění, nerozrůstaly.“ Při výběru rodinného domu by se podle něj měli zájemci poradit s odborníkem i o tom, v jakém stavu je půda v zahradě. Investice do její zvelebení se totiž může později prodražit právě tím, že to podcenili.