V okamžiku, kdy žárovka získá příliš velký příval napětí, může dojít ke zkratu vlákna, protože tenký kovový drátek uvnitř se silnému proudu nedokáže přizpůsobit dostatečně rychle. Zvláště citlivé mohou být starší instalace, kde kolísá síla proudu kvůli zastaralým rozvodům a častým výkyvům napětí. Představte si, že se během silné bouřky rozbliká osvětlení a mírné anomálie ve vedení způsobí prudký nárůst napětí, který žárovku okamžitě vyřadí z provozu. Podobné riziko hrozí i v místech, kde se do elektrické sítě pravidelně připojují silné spotřebiče, jako jsou například pračky či klimatizace, které mohou vyvolat krátkodobé přepětí. Pokud se těmto nárazům žárovka vystavuje opakovaně, vlákno se postupně oslabí a snadněji praskne i při menších výchylkách. Někdy stačí jen jediný intenzivnější výkyv v síti, aby došlo ke konečnému selhání a vy se ocitli ve tmě.
Ohromné množství svítidel na Heuréce
K častému praskání dochází i vinou příliš častého zapínání a vypínání, kdy se žárovka musí vyrovnávat s náhlými tepelnými změnami. Dlouhodobě se tak vlákno napíná a opakovaně smršťuje, což urychluje únavu materiálu a zvyšuje náchylnost k přerušení. Zvlášť nepříjemné je, že i drobné praskliny se mohou rozvinout v kompletní přerušení vlákna, aniž byste si včas všimli varovných příznaků. Mnozí lidé tento efekt pozorují u žárovek na chodbách a toaletách, které se často rozsvěcují jen na krátkou dobu, a tak nemají šanci se zcela ohřát. Kombinace rychlých změn teplot a neustálého kolísání napětí může být pro vlákno fatální. To je jeden z důvodů, proč se v domácnostech čím dál více prosazují LED světelné zdroje s nižší citlivostí na opakované nárazy elektrického proudu.
Kolik luxů je potřeba v obýváku?
Mechanické otřesy a vibrace mohou být zrádnější, než se na první pohled zdá, a v některých domácnostech či provozech dokážou úmrtnost žárovek výrazně zvýšit. Jestliže je žárovka umístěna v místech, kde se často třese podlaha nebo otřesy vyvolávají zavírané dveře, pak vibrace rozkývají vlákno, které časem praskne. V šicích dílnách, v garážích nebo na chodbách s těžkými dveřmi se proto žárovky lámou častěji než v klidné domácí ložnici. Drobná výchylka může trvat jen zlomky sekundy, ale pokud je opakovaná, naruší křehkou strukturu rozžhaveného drátku. Zvláště nebezpečné je prudké pohybování svítidlem, když je žárovka ještě žhavá, protože žhavý vláknový materiál je mnohem náchylnější k mechanickému poškození. Opakovaným namáháním se pak trhlina ve vláknu postupně rozšiřuje, až jednou dojde k definitivnímu selhání.
Kvalita žárovek hraje rovněž významnou roli a někteří výrobci ve snaze udržet co nejnižší výrobní náklady využívají méně kvalitní materiály nebo technologie. Výsledkem jsou žárovky, které mají nižší životnost, nesnesou tolik zapnutí a vypnutí a obecně jsou náchylnější k rychlejší degradaci. Podřadnější kov ve vláknu se snáze ničí a špatně navržená konstrukce vede k nevhodnému rozmístění tepla uvnitř baňky, což negativně ovlivňuje trvanlivost. Mnoho kupujících však volí nejlevnější modely, protože očekávají, že žárovka stejně brzy praskne a raději ušetří pár korun. Tato úspora se však mnohdy promění v častější nákupy, které ve výsledku mohou vyjít dráž, nemluvě o vyšší produkci odpadků a dalších nákladech spojených s častou výměnou. Záleží tedy nejen na způsobu užívání, ale i na konkrétním provedení žárovky.
Dalším důvodem praskání je prostředí, v němž žárovka funguje. Ve vlhkých či extrémně prašných prostorech může docházet k narušení těsnosti a k pronikání nečistot, které ovlivňují stabilitu žhavícího vlákna. Pokud se žárovka v těchto podmínkách navíc často zahřívá a zase chladne, nestihne se její materiál stabilizovat a rychleji degraduje. V koupelnách se může vlivem střídání teplého a studeného vzduchu vysrážet uvnitř miniaturní množství vody, které stačí k mikroskopickému poškození kovu. Prach zase ucpává průduchy pro chlazení a podporuje vyšší provozní teploty. V některých pracovních prostorech, jako jsou dílny, se navíc setkáme s chemickými látkami ve vzduchu, a ty mohou narušovat ochrannou vrstvu na drátku, takže materiál koroduje a stává se křehčím. Každá z těchto drobných změn sama o sobě není tak fatální, ale když se všechny sečtou, podstatně to zkracuje životnost žárovky.
Žárovka je prostě křehké zařízení, které se vyplatí používat opatrně a s ohledem na její limity. Když se budete snažit minimalizovat kolísání napětí, zajistíte jí co nejstabilnější podmínky a vyhnete se prudkým mechanickým otřesům, můžete se dočkat i několikanásobně delšího fungování. Nic však nemění fakt, že klasické žárovky jsou z principu zastaralou technologií s vyšší spotřebou energie a nižší efektivitou, proto se mnoho lidí rozhoduje pro moderní úsporné nebo LED varianty. Tyto náhradní zdroje světla nejsou tak náchylné na teplotní šoky a otřesy, a tak se s nimi v domácnostech setkáváme stále častěji. Přesto mají klasické žárovky své kouzlo, a pokud člověk nepotřebuje dlouhou životnost či extrémní šetrnost, mohou být vhodné třeba pro krátkodobé použití nebo jako doplňkové osvětlení. Záleží pak na preferencích každého z nás, zda sáhne po tradičním řešení nebo se rozhodne přejít na modernější a odolnější technologie.