Tento byt nás dokonale okouzlil. Ne však jeho prostorností (byť ta je ohromná), ale hlavně svěžím a útulným zařízením. V čem je tedy kouzlo domácí pohody?
Obývák je světlý, nikoliv však chladný. Nemá příliš málo ani moc zařízení. Připomněla nám pohádku O moudré ženě – i ta měla být ani oblečená, ani nahá, neměla přijít ani pěšky, ani na voze … I zde je vše v takové … akurátní míře.
Zajímavým zjištěním je fakt, že obývací pokoj nemusí být nutně laděná v teplých barvách, aby působila útulně. Protože právě přemíra takovýchto odstínů má tendenci prostor zmenšit a dodat mu příliš usedlý, takříkajíc seniorskou atmosféru.
Zajímavostí tohoto bytu je, že vlastně má obývací pokoj, nebo přesněji prostory se sedačkou , až dva. Jedna sedačka se nachází v „oficiální“ obýváku (v angličtině se tento prostor nazývá i sedící room , čili prostor, ve kterém usadíte návštěvu) a druhá, pohodovější, se nachází v skleněném přístavku. V anglosaských zemích se taková uvolněnější obývák volá family room, neboli rodinná místnost.
čili jde o prostor, ve kterém se nejčastěji zdržuje celá rodina, i s hračkami, kreslením, hrami, ručními pracemi a podobně. (v překladu: je tam možno větší chaos, ale větší zábava.) Všimněte si absenci televizoru v obou uvedených obývacích pokojích. Ačkoli, pro přesnost přiznejme, že v upjatější formální obýváku určené především pro návštěvy, televizor je – ovšem zamčený ve skříni!
V našich podmínkách takové rozdělení nebývá velmi časté, a to ani v prostornějších rodinných domech. Nebo máte jinou zkušenost?