Elektrická energie je dnes jednou z nejdiskutovanějších položek v domácím rozpočtu, zejména v době, kdy ceny energií prudce rostou a každý z nás začíná pečlivě sledovat spotřebu svých domácích spotřebičů. Snad každý z nás má doma přístroj o výkonu 2000 W, ať už jde o rychlovarnou konvici, elektrický přímotop nebo třeba vysoušeč vlasů, ale jen málokdo opravdu ví, kolik ho stojí jeho provoz za hodinu. Přesná cena za hodinu provozu spotřebiče o výkonu 2000 wattů závisí především na konkrétní ceně elektrické energie, kterou platíme dodavateli. Ta se může výrazně lišit nejen podle regionu, ve kterém žijeme, ale také podle toho, zda využíváme tarif s jednotnou nebo zvýhodněnou sazbou, a dokonce i podle toho, zda odebíráme energii ze sítě nebo například ze solárních panelů na střeše. Přesto můžeme obecně vycházet z průměrné ceny elektrické energie pro domácnosti, která se aktuálně pohybuje v Česku zhruba kolem 6 korun za kilowatthodinu. Pokud tedy máme spotřebič s příkonem 2000 W (což odpovídá 2 kW), znamená to, že za jednu hodinu provozu spotřebujeme přesně 2 kWh. Jednoduchou matematikou pak dospějeme k závěru, že hodinový provoz tohoto spotřebiče nás stojí přibližně 12 korun. To se na první pohled může zdát málo, ale pokud podobné přístroje používáme denně, částka se rychle násobí a měsíční výdaje rostou.
Když už známe základní údaje o spotřebě a ceně za kilowatthodinu, je třeba také přihlédnout k okolnostem, které mohou výslednou částku za spotřebovanou elektřinu dále ovlivnit. Málokdo si totiž uvědomuje, že uváděný výkon na spotřebiči ne vždy znamená jeho konstantní odběr během celé hodiny používání. Například elektrická trouba nebo přímotop fungují cyklicky – nejdříve se nahřejí na maximální výkon a poté si jej udržují jen občasným zapínáním a vypínáním. To reálně znamená, že skutečná spotřeba za hodinu provozu může být i výrazně nižší než prostý výpočet podle výkonu. Abychom tedy skutečně přesně zjistili, kolik stojí 2000 W za hodinu, je nejlepší využít měřič spotřeby elektrické energie, který nám dá zcela přesnou hodnotu odběru daného přístroje. Tyto měřiče jsou běžně dostupné v obchodech s elektronikou a lze je snadno zapojit mezi spotřebič a elektrickou zásuvku. Výsledné hodnoty pak mohou být překvapivé – zjistíme, že třeba naše rychlovarná konvice s příkonem 2000 W skutečně spotřebuje za 5 minut ohřevu vody jen část deklarované hodinové hodnoty. V případě, že spotřebiče užíváme střídmě nebo jen krátce, se tak může zdát úspora zanedbatelná, ale v dlouhodobém měřítku může právě tento detail znamenat rozdíl v řádu stovek korun ročně.
Dalším aspektem, který bychom měli vzít v úvahu, je typ tarifu, který naše domácnost využívá. Existuje totiž několik různých variant účtování elektrické energie, a jejich rozdíly mohou mít na konečnou cenu velmi významný dopad. Základní rozdělení spočívá mezi jednotnou (jednotarifní) sazbou, kdy platíme stále stejnou cenu za každou spotřebovanou kilowatthodinu, a dvoutarifní sazbou (například tzv. „noční proud“), kdy můžeme během určitých hodin čerpat energii za výrazně nižší cenu. Rozhodně se vyplatí pečlivě sledovat tarifní podmínky svého dodavatele a zvážit, zda by přechod na dvoutarifní režim nebyl ekonomičtější. Některé spotřebiče, právě jako přímotopy, elektrické bojlery nebo pračky, totiž lze velmi snadno naplánovat na dobu nízkého tarifu. Jestliže tedy svůj 2000W spotřebič využíváte často nebo dlouhodobě, může se vhodný výběr tarifu promítnout do velmi výrazných úspor v domácím rozpočtu. Nízký tarif může snížit cenu jedné kilowatthodiny až o polovinu, což znamená, že místo standardních 12 korun za hodinu zaplatíte jen přibližně 6 korun. V ročním souhrnu to může znamenat úsporu stovek až tisíců korun, což už jistě stojí za pozornost.
Stejně důležité jako cena samotná je také zohlednění dopadu vysoké spotřeby elektrické energie na životní prostředí a ekologickou stopu, kterou naše domácnost zanechává. Dlouhodobé využívání energeticky náročných zařízení může mít totiž nejen finanční, ale také ekologické důsledky. Každá kilowatthodina spotřebovaná z běžné elektrické sítě znamená produkci určitého množství emisí CO₂, což se promítá do našeho celkového ekologického otisku. Z tohoto důvodu je stále více lidí motivováno k hledání úspornějších řešení, jako jsou spotřebiče s nízkou spotřebou, LED osvětlení nebo dokonce instalace domácích solárních elektráren. Změna směrem k ekologicky šetrnějším zařízením nemusí nutně znamenat vysoké investice – často stačí jen drobná opatření, jako je zkrácení času používání spotřebičů nebo pečlivější hospodaření s energií obecně. Uvědomění si dopadu každé spotřebované kilowatthodiny může motivovat nejen k úspoře peněz, ale také k odpovědnějšímu chování vůči přírodě.
Nakonec stojí za to uvědomit si i praktické možnosti, jak snížit své výdaje na elektřinu u spotřebičů s výkonem kolem 2000 wattů. Velmi jednoduchou, ale efektivní cestou může být zkrácení času jejich používání nebo jejich používání pouze tehdy, kdy je to opravdu nezbytné. Rychlovarná konvice nemusí být zapnutá déle, než je nutné pro uvaření vody na jeden šálek čaje nebo kávy. Vysoušeč vlasů může být efektivnější na nižším stupni výkonu, což nejen ušetří elektřinu, ale je často i šetrnější k vlasům. Využitím moderních spotřebičů s automatickým vypínáním, termostaty nebo časovači můžeme také významně omezit zbytečné plýtvání. Právě taková drobná opatření totiž nakonec mohou znamenat znatelnou úsporu, která se pozitivně projeví v našem domácím rozpočtu. V kombinaci s pravidelným sledováním spotřeby pak můžeme svou energetickou efektivitu průběžně zlepšovat, a to bez výrazného omezení svého pohodlí či kvality života. Stačí jen začít sledovat, co, jak a kdy využíváme.