Kolik luxů je potřeba v obýváku?

Kolik luxů je potřeba v obýváku? 1

Lux je jednotka, která udává, kolik světla dopadá na danou plochu, a přesně tento údaj nám říká, jak moc intenzivní osvětlení potřebujeme. V praxi to znamená, že čím více luxů na osvětlené ploše naměříme, tím silnější světlo tam dopadá. Tento údaj je důležitý při navrhování osvětlení pro různé místnosti v domácnosti, včetně obývacího pokoje, kde trávíme mnoho času. Pokud se luxy pohybují v nízkých hodnotách, můžeme vnímat nedostatečné světlo a namáhat si oči při čtení nebo sledování televize. Naopak příliš vysoké hodnoty v obývacím pokoji mohou působit rušivě a vytvářet až nepříjemné, ostré osvětlení, které unavuje. Proto je vždy žádoucí zvážit, jakou činnost v daném prostoru provádíme, a najít vhodnou rovnováhu mezi slabým a příliš silným světlem. Měření luxů probíhá pomocí speciálních přístrojů, které jsou schopny posoudit intenzitu osvětlení na konkrétním místě.

 

Ohromné množství svítidel na Heuréce

 

Obývací pokoj je místnost, kde se setkává rodina i přátelé, a proto by měl působit útulně a zároveň poskytovat dostatek světla pro běžné činnosti. Většina odborníků doporučuje, aby se základní obecné osvětlení pohybovalo v rozmezí 100 až 200 luxů, což vytváří příjemné a neoslňující prostředí. Ovšem vždy je dobré myslet na to, že ideální hodnota závisí nejen na osobních preferencích, ale i na velikosti a dispozici místnosti. Mnoho lidí si například volí vyšší hodnoty kolem 300 luxů, pokud v obývacím pokoji tráví více času čtením nebo jinými aktivitami vyžadujícími lepší viditelnost. I tak je ale klíčové, aby hlavní zdroj světla nezasahoval do komfortu očí a neoslňoval například při sledování televize. Proto je dobrým nápadem kombinovat centrální stropní osvětlení s doplňkovými lampami, což umožní snadno regulovat množství světla. Vždy záleží na osobních potřebách a životním stylu, ale určité orientační hodnoty luxů poskytují cennou oporu při výběru vhodného osvětlení.

 

Co je svítivost?

 

Obývací pokoj často slouží jako multifunkční prostor, kde se jednou pohodlně usadíme ke sledování filmů a jindy se věnujeme koníčkům, které vyžadují kvalitní osvětlení. Proto je vhodné myslet na to, že různé aktivity potřebují různé světelné podmínky, a podle toho volit zdroje a intenzitu. Pro jemné ambientní světlo se hodí například stojací lampy s nižší watáží či stmívatelné žárovky, které dokážou navodit klidnou atmosféru. Pokud si v obývacím pokoji rádi čteme, vyplatí se mít po ruce nastavitelnou čtecí lampu, která umožní koncentrovat světlo tam, kde ho nejvíc potřebujeme. Při sledování televize se hodí spíše tlumenější světlo za obrazovkou, takže nedochází k prudkým kontrastům mezi jasem obrazovky a tmavým pozadím místnosti. Naopak při práci s notebookem se vyplatí mít osvětlení, které nezkresluje barvy a umožňuje dobře vidět klávesnici i případné dokumenty na stole. Ve výsledku jde o to umět kombinovat různé zdroje a vytvářet vrstvy osvětlení, které nám poskytnou komfort i variabilitu.

 

Správné umístění světelných zdrojů v obývacím pokoji hraje klíčovou roli v tom, jak bude prostor působit a jak snadno se v něm budou provádět různé činnosti. Centrální svítidlo by mělo být obvykle umístěno uprostřed místnosti, což zajišťuje rovnoměrnou distribuci světla, i když nejde vždy o jedinou možnost. Doplnění o lampičky na stolcích nebo poličkách zase pomáhá vytvořit příjemné kouty, kde se dá nerušeně číst nebo relaxovat. Pokud v obývacím pokoji máme dekorační prvky či obrazy, vyplatí se je nasvítit samostatnými bodovými světly a nechat je tak vyniknout. Důležité je přemýšlet nad světelným designem komplexně a rozlišovat mezi obecným, úkolovým a akcentním osvětlením, abychom dosáhli plné funkčnosti. Tím, že využijeme více typů svítidel, můžeme mnohem lépe upravit atmosféru podle momentální nálady nebo konkrétní aktivity, kterou chceme vykonávat. Správné rozmístění světel navíc pomáhá opticky zvětšit nebo zmenšit místnost, popřípadě zvýraznit či potlačit určité prvky interiéru.

 

Kromě intenzity světla je zásadním faktorem i jeho barevná teplota, která se obvykle udává v Kelvinech a pohybuje se od teplejších odstínů směrem k chladnějším. V obývacím pokoji se častěji uplatňuje teplejší a příjemnější světlo, typicky v rozmezí 2700 až 3000 K, které navozuje pocit útulnosti. Pokud ale preferujeme modernější vzhled a potřebujeme vyšší koncentraci při práci či studiu, můžeme sáhnout po chladnějším tónu kolem 4000 až 5000 K. Teplota světla ovlivňuje i to, jak vnímáme barvy nábytku, textilií nebo obrazů, což může mít značný dopad na celkovou atmosféru. Příliš studené světlo v obývacím pokoji nemusí působit příjemně a může evokovat spíše kancelářské nebo nemocniční prostředí. Kombinace více zdrojů s různou teplotou světla někdy umožňuje dosáhnout zajímavých efektů, a dokonce i proměnlivé nálady podle denní doby. Když zvolíme vhodnou barevnou teplotu, můžeme jednoduše vytvořit prostředí, které bude vyhovovat našemu způsobu odpočinku i trávení času s rodinou.

 

Při zařizování obývacího pokoje je dobré si nejprve ujasnit, jaký druh aktivit zde budeme nejčastěji provozovat, abychom dokázali vybrat správné osvětlení. Následně je moudré se zaměřit na kombinaci hlavního světelného zdroje a doplňkových svítidel, díky nimž si můžeme regulovat intenzitu podle potřeby. Vyplatí se investovat i do úsporných žárovek či LED technologií, které nabízejí dlouhou životnost a možnost změny barevné teploty. Pokud jsme zvyklí často číst, tvořit nebo pracovat, je vhodné pořídit samostatné lampy, které nasvítí požadované místo dostatečně silně. Zároveň bychom neměli zapomenout na světelné akcenty, jež mohou dodat prostoru osobitý ráz a upozornit na naše oblíbené dekorace. Celková souhra luxů, barevné teploty a rozmístění svítidel ovlivní, zda se v obývacím pokoji budeme cítit opravdu pohodlně a příjemně. Nakonec platí, že zvolit ideální hodnoty luxů a světelný design je vždy kombinací osobního vkusu, účelu místnosti a základních doporučení pro zdravé a pohodlné bydlení.