Mnoho odborníků se shoduje, že přemíra jasného a nepřirozeně intenzivního světla může časem způsobit zvýšenou únavu očí. Stává se to zejména v situacích, kdy jsme vystaveni ostrému osvětlení v interiérech, případně když si dlouho svítíme jasnou lampičkou z velké blízkosti. Náš zrak je totiž evolučně uzpůsoben střídání světla a tmy, a pokud je nějaká složka této rovnováhy příliš nadsazena, může to oči zatěžovat. Nedostatečná pauza pro zrakové orgány vede k suchým očím, bolestem hlavy i k vyšší podrážděnosti při dalším namáhání. Světelné spektrum hraje důležitou roli, ale ne vždy si uvědomujeme, že i to nejvíc „běžné“ bílé světlo může mít určité intenzity, které jsou z dlouhodobého hlediska rizikové. Kromě toho je dobré zvažovat, zda si nepřibližujeme zdroj světla příliš blízko k očím, a zda by nestálo za to pořídit si polohovatelnou lampu s více režimy svícení. Vhodná regulace jasu a vyváženost denního i umělého osvětlení je tak jedním ze základních kroků k ochraně zraku.
Ohromné množství svítidel na Heuréce
Když se mluví o škodlivosti světla, lidé často poukazují na modrou složku, nebo takzvané modrofialové světlo, které vyzařují zejména obrazovky telefonů a počítačů. Ve skutečnosti se tato část spektra vyskytuje také v přirozeném denním světle, ale při běžném používání digitálních zařízení jí býváme vystaveni mnohem častěji. Je prokázáno, že nadměrná expozice modrému světlu může narušit spánek a způsobovat digitální únavu očí. Zároveň mohou mít citliví jedinci ještě výraznější obtíže, třeba podráždění rohovky či bolest za očima. Neustálé dívání se do displejů nás rovněž okrádá o mrkání, a to opět vede k vysychání očí a možným zánětům. Všechno to dohromady může v kombinaci s dalším škodlivým světlem z okolí vytvářet opravdu značný tlak na naše oči. Odborníci tedy doporučují používat filtry modrého světla, ochranné brýle nebo alespoň funkce jako noční režim, abychom snížili dopad této frekvence na zrak.
Jak vybrat svítidlo?
V jiném spektru najdeme ultrafialové (UV) záření, které je pro oči také rizikové, obzvlášť při dlouhodobé expozici na přímém slunci bez ochrany. UV paprsky mohou způsobovat nejen záněty spojivek, ale i vážné poškození rohovky a oční čočky, jež mohou vést ke vzniku šedého zákalu. To platí především v létě, kdy je intenzita slunečního svitu velmi vysoká, a proto je rozumné myslet na kvalitní sluneční brýle. Ty by měly mít UV filtr s dostatečnou absorpcí, ideálně označenou normou, aby skutečně ochránily naše oči před těmi nejškodlivějšími paprsky. Krátkodobé vystavení ostrému slunci sice nemusí vyvolat okamžité škody, ale z dlouhodobého hlediska se mohou projevit nepříjemné důsledky. Lidé, kteří tráví hodně času venku nebo ve vysokohorském prostředí, by měli ochrannou funkci brýlí ještě pečlivěji zvažovat. Samozřejmostí je pak nenechávat oči napospas slunci v době největšího žáru, ani když se nám zrovna nechce vytahovat brýle z batohu.
Někdy škodí také blikání světla, které si mnozí z nás neuvědomují, protože není vždy postřehnutelné pouhým okem. Nízká kvalita zářivek nebo staré typy monitorů mohou vydávat blikající frekvence, jež oči velmi namáhají. Neustálé přizpůsobování se zrakového ústrojí takovým podmínkám vede k rychlejší únavě, bolestem hlavy a dalším obtížím. I drobné a sotva viditelné blikání, pokud se mu vystavujeme denně hodiny, může mít dlouhodobý negativní dopad na naši zrakovou pohodu. Řešením je zaměřit se na výběr kvalitních zdrojů světla, které svítí stabilně, ať už jde o moderní LED žárovky, nebo lepší monitory s vysokou obnovovací frekvencí. Rovněž se vyplatí občas zkontrolovat, zda náhodou v místnosti nemáme poškozené osvětlení. Odstranění zdroje blikání pomáhá zrakovému komfortu a mnoha lidem se po této změně uleví.
Objevuje se také problém se slabým osvětlením, kdy oči musí dlouze zaostřovat a namáhat se, aby rozpoznaly detaily. Pokud někomu chybí přirozené světlo či kvalitní umělé osvětlení, unaví se mnohem rychleji a může se dostavit pálení či slzení očí. Tento stav bývá častý u studentů, kteří dlouho sedí nad knížkami, nebo u lidí, co pracují v tmavším prostředí. Nedostatek dobrého osvětlení nutí zrak k nadměrné snaze, což se projeví především u drobných úkolů jako je čtení jemného písma nebo psaní poznámek. Světlo by proto mělo vycházet ze správného úhlu, aby nevznikaly stíny, a mělo by mít dostatečnou intenzitu, ale ne zase tak vysokou, že oslní. Vybalancovat to bývá výzvou, ale je dobré myslet na ergonomii pracovního místa nebo studijního koutku a při práci si pravidelně dělat malé pauzy, během nichž oči odpočívají.
V dnešní době rovněž řešíme, zda je lepší se spoléhat na různé formy umělého osvětlení, které mají rozdílné teploty chromatičnosti. Žárovky s teplým odstínem se více podobají přirozenému světlu při západu slunce, zatímco studenější odstín napodobuje denní svit a má vyšší podíl modrého spektra. Tyto nuance ovlivňují naši náladu, spánek i vnímání prostoru kolem nás. Delší expozice studeného světla může pocitově „probudit“, ale dlouhodobě zvyšuje aktivitu očí a snižuje schopnost odpočinku. Zdravotníci proto často doporučují, aby se večer upřednostňovalo teplejší světlo a naopak ve dne se využívalo světlo bližší tomu dennímu, vše podle konkrétních situací. Vhodnou kombinací teplot světla si můžeme vytvořit příjemné prostředí, které nebude naše oči příliš dráždit. Rozhodně není na škodu mít v místnosti více světelných zdrojů s různými úrovněmi jasu a volit je podle toho, co právě děláme. Výsledkem je pak lepší vizuální komfort a menší riziko podráždění zraku.