Pokud se vám špatně hojí jizvy, oči máte každou chvíli plné ječných zrn a trpíte na záněty a koliky, vsaďte na heřmánek, který je známí také pod lidovým názvem „heřmánek“. Využívá se ve formě čaje, koupele, kloktadla, obkladů či masti.
Jak heřmánek správně pěstovat?
Nejlépe se mu daří na teplejších místech chráněných před větrem, ale dokáže se přizpůsobit různým klimatickým podmínkám. Heřmánek nemá příliš v lásce proschnutí, promočenou, písčitou, kamenitou či příliš kyselou půdu, naopak dařit se mu bude v lehčích vápenatých půdách, kde bude mít dostatek humusu. Vysévat můžete buď na podzim, nebo na jaře.
Při podzimním výsevu vám přezimuje jen malá listová růžice. S výsevem je nejlepší začít od poloviny srpna do poloviny září, aby vám rostlinky stihli dostatečně zakořenit. Na začátku jara začíná heřmánek rychle růst a na konci května nastává doba kvetení.
Při výsevu na jaře, nejlépe tedy od března do dubna, se kvetení o nějakou dobu posouvá, čím dříve výsev uděláte, tím lépe. Při tomto výsevu jsou výnosy o něco nižší než při podzimním, není to však nijak závratné. Semínka vysévejte do řádků vzdálených asi 15 cm, nebo do hnízd, přímo do vlhké půdy. Semena nezakrývejte zeminou. Půdu udržujte i po výsevu stále vlhkou a bez plevelů, ty by jinak mohly heřmánek vytisknout.
Kdy je ten správný čas na sběr
Květiny sbírejte s nejlepší max. 2 cm dlouhými stopkami, za suchého počasí asi 3. až 5. den po rozvinutí úborů. Dávejte pozor na záměnu s podobně vypadajícími druhy heřmánku, ty poznáte podle toho, že mají ploché lůžko a nemají typickou příjemnou vůni heřmánku.
Jak heřmánek skladovat
Květiny je nejlepší sušit co nejrychleji v rovnoměrných vrstvách na síti či papíře, při teplotě do 40 ° C. Při sušení s květy moc nemanipulujte, mohli by se rozdrobit. Usušené květy skladujte na chladném a suchém místě. Dobře usušenou bylinku poznáte podle toho, že není moc rozdrobena, má původní barvu a krásně voní. Léčivé účinky Heřmánek je ceněn obzvláště pro svůj vysoký obsah modré silice. Nejčastěji formy heřmánku používané v léčitelství jsou heřmánkové čaje, lázně, kloktadla, obklady, masti nebo nejrůznější tinktury. Vnitřní užívání je příznivé pro nervový systém, pomáhá při stresu, nadýmání, kolikách a žaludečních potížích, uvolňuje křeče a je účinný na kašel, nachlazení a záněty. Ženy jistě ocení jeho tlumící účinky při bolestivé menstruaci či jako pomoc při jejich poruchách.
Na záněty mandlí, hrtanu či ústní dutiny pomáhá kloktání heřmánku nebo pití vlažného čaje, ten má totiž protizánětlivé a dezinfekční účinky. Při zánětech spojivek nebo tzv. ječmene pomohou zase obklady na oči, další využití obkladů je vhodné například na špatně se hojící rány. Natáhli jste si při sportu sval? Potom ho důkladně promasírujte heřmánkovým olejem. Lázně i obklady z heřmánku jsou skvělou pomocí při popáleninách, kožních vyrážkách či hemeroidech a ještě ke všemu zabraňují tvorbě jizev.
S heřmánkem opatrně!
Obzvláště alergici by si na něj měli dávat pozor, na jedné straně sice působí protialergicky, ale na druhé straně je i alergenem. Heřmánkem se dá i předávkovat, v takovém případě se může objevit zvracení a nevolnost. Heřmánek můžete při křečích, průjmech, kolikách či špatně se hojících ranách podávat i svým zvířecím miláčkem.
Další využití heřmánku
Využití heřmánku není pouze v léčitelství, nálevem lze například oplachovat vlasy, čímž docílíte jejich lesku, pevnosti a zesvětlení. Pleťové vody jsou zase dobré k ošetření suché a vrásčité pokožky. Nálevem můžete také zvýšit rostlinkám jejich kondici, mladé semenáčky postříkejte vychladlým odvarem z heřmánku, ochráníte je tak před tzv. padáním semenáčků. Také pokud přelijete tímto nálevem také kompost, dozraje vám mnohem rychleji.
