I když se u nás zájem o montované dřevodomy pomalu zvyšuje, u mnohých stavebníky ještě přetrvává nedůvěra, která pramení z nedostatku informací.
Zjišťovali jsme, co všechno se o dřevostavbách povídá a jaká je vlastně skutečnost. Natrefili jsme na sedm nejčastěji se objevujících mýtů, které po konzultaci s odborníky rádi uvedeme na pravou míru. Řeč je o moderních montovaných domech, které na první pohled od zděné stavby ani nerozeznáte.
Mýtus č. 1: Dřevostavba má výrazně kratší životnost než zděný dům
Není to pravda, dřevostavby jsou z hlediska životnosti srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Každý materiál však vyžaduje jinou péči a podle ní se potom prodlužuje nebo zkracuje jeho životnost.
Jak dlouho vydrží stavba ze dřeva, o tom vědí své zachováno 400-leté dřevěnice. Na místě je však otázka, zda fyzickou životnost konstrukce ze dřeva spíše nepředčí takzvané morální zastarávání. Vždyť rychlé životní tempo, technologické výdobytky a sociálně-společenské změny vyžadují minimálně každých dvacet let rekonstrukci objektu.
Mýtus č. 2: Dřevostavba snadněji podlehne dřevokazným houbám a hmyzu či hlodavcům
Konstrukce dřevostavby musí být navržena tak, aby v ní nevznikaly podmínky oslabující imunitu dřeva. Základní pravidlo ověřené tisíciletími je, že výstavba ze zdravého dřeva vydrží věky.
Vznik plísní může způsobit špatný projekt, nekvalitní provedení nebo nevhodný způsob užívání stavby. Dřevokazné houby a červotoči mohou pro dřevostavbu představovat nebezpečí pouze při zanedbávání pravidelné údržby nebo nedostatku zkušeností při výstavbě.
Vyplatí se ji svěřit do rukou odborníků s dobrými referencemi, kteří se postarají o optimální konstrukční ochranu dřeva. Ta zamezí průniku vlhkosti do konstrukce, a tím zabrání její degradaci. Abyste zajistili dřevostavbu proti hlodavcům, konstrukce musí být uzavřena bez odhalených izolací a děr. V odvětraných částech musí být mřížky a pěnové izolace omítnuté nebo zasypané drenážním štěrkem.
Mýtus č. 3: V dřevodomech je špatná zvuková izolace a akustika
Opět záleží na řešení detailů konstrukce stavby. Když do konstrukce stropu dřevostavby vložíte pod nášlapnou vrstvu pružnou izolaci na bázi minerálních, skleněných nebo dřevních vláken, utlumí přenos kročejového hluku. Podlaha druhého nadzemního podlaží se realizuje jako „plovoucí“.
Volné položení desek bez jejich pevného spojení se základní konstrukcí stropu přeruší všechny akustické mosty. Na zabránění přenosu zvuku konstrukcí mají být všechny zvukověizolační profily upevňované na stěnu a strop podlepené těsnící páskou. Zabráníte tak zvukovým mostem. Vnitřní akustiku snadno upravíte volbou textilií nebo jiných interiérových doplňků, které přenášený zvuk neodrazí, ale pohltí.
Mýtus č. 4: Dřevostavba se hůře vytápí
Ve skutečnosti sendvičové montované dřevostavby mají oproti zděným domům lepší tepelněizolační vlastnosti při stejné tloušťce obvodové stěny. Důvodem je, že téměř celou tloušťku pláště tvoří tepelná izolace, která udrží teplo lépe, než běžně používané cihly nebo pórobetonové tvarovky.
Těžké zděné konstrukce sice mají lepší akumulační schopnost, ale bez přidané tepelné izolace v zimě chladnou a v létě se zas ohřívají přibližně stejně rychle jako dřevěné. V dřevostavbách se akumulace zlepší umístěním akumulačních vrstev do interiéru. Mohou to být například zdvojené sádrokartonové desky na stěnách, betonové potěry na podlahách, zděné příčky z plných cihel nebo nepálené cihly vložené do příček dřevěné konstrukce.
Mýtus č. 5: Dřevostavba je náročnější na údržbu
Jak jsme již řekli, dřevostavba rozhodně nemusí mít vnější fasádu ze dřeva. A právě od řešení exteriérové části stavby nejvíce závisí, kolik času a peněz bude třeba vložit do její údržby. Obklad fasády z běžných dřevin vyžaduje pravidelnou údržbu, ale na trhu najdete i materiály, které jsou téměř bezúdržbové.
Mýtus č. 6: Dřevostavba snadněji podlehne požáru
Požární odolnost dřevostaveb je vyšší než například u oceli, která se deformuje při vyšších teplotách. Dřevo odhoří a na povrchu se vytvoří zuhelnatělá vrstva, která brání hoření. Konstrukční pevnost se tak snižuje pomalu. Dřevo obsahuje vlhkost, která se nejprve musí odpařit, aby se vzňalo.
Každá technologie tak na stavbu zděných domů, jakož i na montáž dřevostaveb musí splňovat podmínky certifikace podle zákona o technických požadavcích, které zaručují bezpečnost proti požárnímu riziku. Dřevostavby jsou navrženy a zkonstruovány tak, aby vydržely odolávat ohni alespoň normou předepsaných 60 minut.
Odolnost proti vnitřnímu požárnímu zatížení zvyšují materiály odolné proti požáru – sádrokartonové desky, sádrovláknité desky, případně keramické obložení stěn spolu s nehořlavou izolací v instalační předstěně. Za dobré protipožární vlastnosti vděčí dřevostavby také izolacím na bázi minerální vlny, která je nehořlavá.
Mýtus č. 7: Pro výstavbu dřevostaveb se ničí lesy neúměrným kácením stromů.
Dřevo bylo na našem území odjakživa důležitý stavební materiál. Věděli jste, že za sekundu v našich lesích vyroste 0,6 m3 dřeva, tedy zhruba za tři minuty vyroste dostatek dřeva na jeden dům?
Dřevo je naše jediná plně obnovitelná surovina a průběžný kácení lesů a vysazování nových je běžnou součástí lesního hospodaření. Dřeva máme dostatek, jen zájem o něj ze strany domácích stavebníků není takový, proto se z velké části vyváží.