Děti nezajímá, že jejich pokoj má světlou výšku 2,5 m, že jejich postel má být dlouhá minimálně 160 cm nebo že slunce by mělo na jejich stolek dopadat ze správné strany, aby si na kreslené veledílo nestínily. Jen „dospěláci“, kteří už zapomněli, jaké je to budovat si vlastní pevnosti, zámky, bunkry a hrady, vytvoří pro dítě prostor, ve kterém na tyto fantazie není místo. Dětský pokoj se vymyká z běžných řešení interiérů.
Funkčnost a ergonomie jsou důležitými parametry, ale musí být podřízeno nápadem, hravosti a principu, že vše, co dětem do pokoje vložíte, má vliv na to, jak budou přemýšlet, tvořit, hrát se. Postel může být domem, pokoj hřištěm nebo městem. Je však třeba myslet na to, jak jednoduché je překročit hranice rozvoje fantazie a sklouznout ke kýči, který více omezuje, než podněcuje. Nostalgické vzpomínky. Pamatujete se na stanování v pokoji? Stačily jen jednoduché deky a přikrývky, abyste se cítili jako ztraceni v horách. Ne vždy je vhodné využít každý kousek místa. Volný prostor je právě to, co dovoluje dětem zasáhnout a tvořit. Pomozte jim v tom. Nechat jim v pokoji narůst les je jednodušší, než byste si mysleli. Nechte růst stromy. Návštěvy sousedů, piknik v trávě, houpání se v zahradě. Stačí využít běžné předměty, materiály, barvy a s trochou vaší fantazie bude ještě dlouho poroste ta dětská. Pokoj pro dvě děti s palandou ve formě domku je zmenšeninou malého světa podle návrhu pocházejícího z ateliéru RULES ARCHITEKTI. Prolézačky, dětské hřiště přímo doma má význam jednak díky tomu, že barvy a tvary nejsou příliš konkrétní a nutí děti přemýšlet, jakou funkci jednotlivým částem přidělí, ale takové pokoje jsou vhodné i na netradiční komponování úložných prostorů a všech funkčních částí interiéru. Nesmíme však zapomínat na bezpečnost, která hraje v souvislosti s pohybem a lezením důležitou roli.