Desítky rostlin, které rostou volně v přírodě či v zahradě, kde je považujeme za plevele, jsou velmi chutné a dají se využít v kuchyni.
Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)
Nazývá se také přírodní aspirin. Obsahuje salicin, jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky se využívaly při léčbě žaludečních vředů, při revmatismu, zvýšené teplotě, bolestech hlavy, zánětech močových cest, zevně na léčení špatně se hojících ran.
Tužebník je bylina vysoká 50 až 150 cm. Střídavé stonkové listy jsou jednoduše pérovitě složeny, na okrajích zoubků. Bohaté květenství jsou složeny z malých voňavých bělavých až žlutavých kvítků s četnými tyčinkami.
Čerstvé listy můžete přidávat do salátů a polévek nebo do smoothies. Květy mají výraznou mandlovou vůni, mohou se využít k dekoraci pokrmů, ale také na výrobu bylinného vína. Květiny, ale i listy můžete přidat do strouhanky na obalování masa či ryb – získají tak zajímavou chuť a vůni. Pokud si tužebník nasuíte do zásoby, v době zimních nachlazení oceníte jeho účinky.
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
Tato nejběžnější plevel je známější jako kozí noha. Toto označení se vztahuje na tvar lístků, které připomínají chodidlo kozy. Růžice přízemních listů se vytváří v prvním roce, květiny až na další rok. Rostlina dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Bršlice patří do čeledi mrkvovité, kvete bíle v bohatých soukvětích s průměrem do 10 cm. V zahrádkách není vítána, má hustý a hluboký systém oddenků, proto se těžko likviduje.
Mladé stonky a listy jsou vhodné do polévek, do smoothies a salátů, dají se připravit jako špenát či zpracovat na pesto. Hodí se také na pečené brambory, na omelety, do mletého masa a podobně. Jsou příjemně aromatické, chutí připomínají celer a petržel. Obsahují hodně vitamínu C. V léčitelství se využívá hlavně nálev z oddenků, který je účinný při revmatismu, močových kamenech a dně.