V dřevěném domě je zima, dřevo dlouho nevydrží, zvětrá a nahlodá ho hmyz, při požáru vše rychle shoří … I takové představy mají běžní lidé o dřevostavbách. Jsou to však mýty a často úplné nesmysly. Pokud dřevodům staví odborníci, dokáží všechny nedostatky vyřešit nebo jim předejít. Jaká je tedy pravda o dřevostavbách?
Stěny neudrží teplo, v zimě je chladno av létě horko
Sendvičové dřevostavby mají ve skutečnosti při stejné tloušťce obvodové stěny dokonce lepší tepelněizolační vlastnosti než zděné domy. Je to zejména díky tomu, že téměř celou tloušťku pláště domu tvoří tepelná izolace, která udrží teplo lépe než běžně používané „těžké“ materiály (např. Cihly nebo pórobetonové tvárnice). Celková tloušťka izolace je téměř stejná jako tloušťka stěny.
Zděné konstrukce mají sice lepší akumulační schopnost, ale bez přidané tepelné izolace v zimě chladnou av létě se zas ohřívají přibližně stejně rychle jako lépe izolované dřevěné. Akumulaci v dřevostavbách zlepšují zdvojené sádrokartonové desky na stěnách, betonové potěry na podlahách, masivní tepelně izolované podlahové desky z betonu, zděné příčky z plných cihel nebo plné nepálené cihly vložené do příček.
Přes tenké příčky slyšet každý šelest
Mezi pórobetonových tvárnic o tloušťce 10 cm a dvouplášťovou sádrokartonovou příčkou v téže tloušťce je velký rozdíl. Tvárnice má neprůzvučnost 35 – 37 decibelů, sádrokartonová konstrukce dosahuje až 53 – 56 dB. Rozdíl 20 dB je při izolaci obytného interiéru značný. Minerální vlna se sádrokartonem je ideální kombinací i proto, že vlna zachytí zvuky s vyššími frekvencemi a tvrdší sádrokarton zase nižší frekvenční hladiny.
Dřevostavby vržou, na patře slyšet každý krok
Vrzání je problémem nesprávné vyhotovených nebo špatně navržených stropů a schodů. Pro odstranění problému je nutná dostatečně tuhá, pevná konstrukce stropu. Zvukové mosty se většinou odstraňují tlumicí podložkou, nejčastěji měkkou dřevovláknitou deskou, v konstrukci stropu, obvykle pod nášlapnou vrstvou.
Jsou jako budky, větší náraz může stěnu prolomit
Dřevo, které tvoří nosný systém dřevostaveb, se vyznačuje vysokou pevností při relativně nízké váze konstrukce. Pevnost dřevostavby je zabezpečena celkovým systémem a tvarem stavby. Stabilitu stěny zajišťují obvykle dřevěné sloupky spolu s velkoplošnou deskou, kterou může být OSB deska, překližka nebo dřevotřísková deska. Celkovou stabilitu ovlivňuje i konstrukce stropu.
Při požáru shoří za pár minut
Shořet může každý dům, ale u dřevostaveb není riziko vyšší. Sendvičové konstrukce také splňují předepsané bezpečnostní normy a jsou proti požáru často odolnější než klasické cihlové domy. Norma požaduje, aby dům vydržel odolávat požáru alespoň 60 minut, což stačí k tomu, aby bylo možné z ohrožené stavby evakuovat lidi i majetek. Odolnost proti požáru zajišťují požárně odolné materiály – sádrokartonové a sádrovláknité desky, případně keramické obložení stěn spolu s nehořlavou izolací v instalační předstěně.
Za dobré protipožární vlastnosti vděčí dřevostavby také izolacím na bázi minerální vlny, která je nehořlavá. Z pohledu požární odolnosti jsou nejnebezpečnější kovové konstrukce, které se při požáru náhle zhroutí mnohem rychleji a bez výstrahy.
Ráj pro hlodavce
Riziko napadení hlodavci je pouze při špatně realizovaných stavbách. Pro zabezpečení dřevostavby je nutné, aby byla konstrukce uzavřena, bez odhalených izolací a děr, v odvětraných částech mají být mřížky. Také je důležité, aby byly pěnové izolace omítnuté nebo zasypané drenážním štěrkem.
Dovnitř proniknou červotoči a plísně
Stovky dřevostaveb se dodnes zachovaly ve výborném stavu, přestože jejich vybudovali v době, kdy se nepoužívaly žádné chemické prostředky na ochranu dřeva. Je to proto, že při uměle vysušeném dřevě tato stavba již dřevokazný hmyz neláká a nenapadají ji ani dřevokazné houby. Kvalitní střešní krytina a konstrukce, správný tvar stavby a vhodná izolace vody zajišťují, aby uvnitř nevznikaly plísně a chrání dřevo před škůdci.
Dřevostavba není dřevěnice
Mnoho lidí si plete dřevěnice, jaké se stavěly v minulosti, s moderními sendvičovými dřevostavbami. Rozdíl je v tom, že kdysi se domy stavěly zejména jako sruby a hlavním materiálem byla kulatina (kmeny kácení stromů zbavené větví). Byly to pevné a odolné konstrukce, které si dokázali samy regulovat vlhkost i vzdušnost, a tak vytvářely příjemné klima.
Dnes je však kulatina mnohem dražší než moderní materiály a stavba trvá mnohem déle než sendvičová (desková) konstrukce. Tradiční srubová stěna není ani schopna splnit současné tepelněizolační nároky. Navíc na stavbu kvalitní dřevěnice třeba zkušenosti a zkušené stavbaře srubů je dnes velmi málo.